Už jako malý jsem byl unesen tehdejšími hvězdami kulturního nebe, což byl soubor zvaný Alexandrovci.
Věřte nebo ne, ale mělo to vliv i na mé hudební vzdělání, neboť jsem si u rodičů vymodlil můj první akordeon, což je tahací harmonika. Celé čtyři roky jsem se vydržel na ni učit hrát, až se potom najednou z čista jasna vynořili Beatles, a já se začal učit hrát na kytaru, tentokrát jako samouk, na střední škole jsme měli i svoji kapelu, (pár fotek) ve které jsem dokonce i zpíval. Byly i nějaké zvukové nahrávky, ale jaksi se časem ztratily, takže ukázka holt nebude.
To bylo někdy kolem roku 1966. Fungovali jsme asi tak do roku 1968, kdy jsme se po ukončení gymplu rozešli na různé jiné vzdělávací ústavy, teda kromě mne, já byl líný, a co naplat, to učení mi přece jen do hlavy nějak nešlo.
V 69-roce jsem byl odveden na vojnu. Tam jsme v rámci klidného průběhu zákl. voj. služby utvořili tak zvané divadlo malých forem, (opět nějaké fotky), ale většinou jsme hrávali. No a po návratu z vojny jsme pomalu sklouzli všichni do normálního koloběhu života, a ... a!